Pěstování na slámě a štěpkách

Do detailu vyladěný návod na pěstování hlívy na slámě

Chcete-li pěstovat na hlívu na slámě či štěpkách, doporučuji pouze jeden způsob, který se dobře osvědčil v pěstitelské praxi.

Obstarejte si libovolnou slámu a velký silný průhledný igelitový pytel. S druhem slámy si příliš nelámejte hlavu, může být jakákoli obilná sláma. Mnohem důležitější než druh je to, že sláma nesmí být plesnivá nebo shnilá. Seno se na pěstování hlívy nehodí.

Dejte si vařit vodu. Hodně vody! Nejlépe zavařovací 30 litrový hrnec. Na množství vody se nevyplatí šetřit. Důkladné propaření rozhoduje o úspěchu či neúspěchu pěstování. Napěchujte slámu do pytle, zalijte vařící vodou a nechte pařit. Až vystydne, odstřihněte jeden spodní roh a nechte přebytečnou vodu vytéct. Nijak pytel nemačkejte, nesnažte se slámu ždímat. Kolik vody si sláma sama podrží, tolik bude stačit hlívě na celý život. Ustřižený roh pak ponechte otevřený. V průběhu růstu podhoubí bude tímto otvorem "odtékat" oxid uhličitý, který podhoubí vydechuje. Příliš vysoká hladina oxidu uhličitého totiž brzdí růst podhoubí.


 

 

Slámu naočkujte klasickou zrnitou sadbou. Sadbu rozdrobte na hrudky velikosti nehtu a promíchejte přímo v pytli se slámou. Balení 0,7 litru vystačí zhruba na 10-12 kg mokré slámy, tj. jeden velký pytel. 
 
Pytel znovu zavažte, ale provázek docela neutahujte. Ponechte otvor o průměru 5-8 cm a do něj vložte pořádný žvanec vaty (asi čtvrt balíčku obyčejné skládané vaty). Vznikne tím zátka přes kterou může k podhoubí kyslík, ale nikoli zárodky plísní. Tak se vytvoří hezký koloběh plynů a podhoubí se vám nebude dusit. Horem přes vatový filtr kyslík dovnitř, spodním otvorem oxid uhličitý ven.

 

Teplá temná fáze (růst podhoubí od naočkování po zbělení celého pytle)

Naočkovaný pytel uložte na teplejší místo (kolem 20°C až 25°C) kde může být světlo nebo tma, je to lhostejné. Na jeden až dva měsíce na něj zapomeňte. Když se všechno daří, zhruba po měsíci (za nižší teploty později) je pytel úplně bílý a krásně prorostlý podhoubím.

Studená světlá fáze (tvorba plodnic)

Zcela prorostlý a bílý pytel přemístěte na chladnější místo s teplotou kolem 10°C. Zde už ovšem musí být světlo, ale nikoli přímé slunce. Udělejte do pytle rovnoměrně cca 6-8 otvorů. Zhruba za dva týdny byste se měli dočkat svých hub, které porostou dírami ven. 

 


Hlíva vypěstovaná na pytli se slámou  Hlíva ústřičná na slámě


 
Vlhkost pro rostoucí plodnice zajišťujte pravidelným rosením. Po sklizni přeneste substrát asi na dva týdny na původní teplejší místo. Tam bude podhoubí odpočívat a sbírat síly k nové tvorbě plodnic. Pak opět do chladu a celé by se to mělo opakovat. Obvykle se dosahuje dvou až tří sklizní s odstupem několika týdnů. Jakmile se obsah pytle nápadně zmenší a změkne, zežloutne nebo se hemží muškami -  sláma je vyplozená a lze ji zkompostovat.

 

Sklizňovou zralost poznáte podle tenké hnědé linky na okraji klobouků (tam, kde se spojuje vrchní pokožka a lupeny). Jakmile se tato linka objeví, sklízejte. Hlíva dosáhla maxima a o mnoho víc už nevyroste.

 

Výhodou této metody je, že se brzy dočkáte svých hub. Naočkovaný pytel však plodí jen v průběhu jedné sezóny.  

 


 

 

Několik postřehů a dobrých rad ze skutečného pěstování hlívy

  • Dejte si záležet na tom, aby sláma byla opravdu čerstvá, na druh se vyprdněte.
  • Nešetřete, opravdu nešetřete na horké vodě. Nedokonale spařená sláma obvykle zplesniví a máte po práci, sadbě i úrodě.
  • Schnou rostoucí plodnice nebo se mozaikovitě zabarvují? Málo rosíte.
  • Zbarvují se plodnice žlutohnědě? Teď už je nejspíš naopak ve vodě topíte a málo větráte.
  • Rostou hlívy bledé, keříčkovitě korálovité nebo divně protáhlé? Trápíte je tmou a zřejmě i málo větráte.

 


 

 

Návod na pěstování hlívy na dřevních štěpkách

Jedná se vlastně o variaci pěstování na slámě. Listnaté štěpky (to je zásadní; jak naštěpkujete smrk, je po všem už v samém začátku!) propařte, naočkujte a uložte k prorůstání stejně jako slámu.

Hlíva naočkovaná na dřevní štěpce

 

I když rozkouskované, štěpka je stále dřevo a proto dokáže poskytovat výživu pro podhoubí mnohem delší dobu než sláma. Štěpka má prostě víc živin než sláma a pomaleji se rozkládá. Štěpkové pytle bývají i dvouleté. Výhodou této metody je skutečnost, že dřevo má mnohem více živin než sláma a proto plodí delší dobu. Zároveň však mycelium  prorůstá štěpkou mnohem rychleji než rostlým, masivním dřevem. Úroda bývá už za dva měsíce.