Zboží připravím a odešlu obvykle do druhého dne. Před Vánoci jsou však dopravci úplně zahlceni. Zdvořile vás prosím - vezměte na vědomí, že objednávky podané od pátku 15.12.2017 nemusí být do Vánoc doručeny. Buďte odpovědní a svou objednávku tedy dokončete jen tehdy, jste-li ochotni a schopni převzít zásilku kdykoli mezi vánočními svátky. Nepřebrané zásilky mne totiž stojí zmařený čas, práci a peníze. Děkuji za pochopení. V.Šavelka, houbař

Srpen - letní čtení "Příběh hlívaře Jury"

Můj známý a zároveň zapálený hlívař Jura Z. z Lukavice na Mohelnicku stále žije svůj hlívový příběh. Souhlasil s tím, že příběh zveřejním jako příklad budoucím pěstitelům hlívy. 

 


 

Jak jsem potkal hlívu

 

Ještě tak před šesti lety jsem o hlívě ústřičné věděl jen to, že je. Že je strašně zdravá a strašně dobrá. A pak jsem ji našel na starém pařezu u řeky Moravy. A bylo vymalováno. Houbař zná ten povznášející pocit když najde krásného praváka, janka nebo třeba bedlu. A tohle je něco podobného a přece jiného. Ten tvar - nadpozemský, ta barva - pokaždé jiná, ta velikost - někdy až obří a hlavně ta vůně. Neskutečná. Prostě jako z jiné planety.

Začal jsem po ní pátrat v přírodě a zároveň na internetu. Přišly další nálezy a protože s jídlem roste chuť, tak i první pokusy o vlastní pěstování.

První koupená kostka v obchodě. Výsledek - první vlna jakž takž, druhá - rostou malé houbičky a vzápětí uschnou. Konec. Vyhodit.

První kolíčky do dřeva z obchodu. Výsledek - totální propadák. Všude plíseň. Vyhodit. Byl jsem tak rozčílený, že jsem se hryzl - "když to roste jiným tak to poroste i mně". Když jsem našel na netu stránky pana Vlastimila a jeho PLANETU HUB, začal jsem se učit jak na to. Bez jeho návodů k pěstování bych o hlívě pořád věděl jen to, že je.

Zákonitě přišly další kolíčky, tentokrát jsem je podle návodu naočkoval do dřeva vrby. A ejhle - ono to jde! Teda až za rok, ale jde to. Další krok - zrnitá sadba pod pokličku. Opět vrba. A zase úspěch. Následuje očkování ve volné přírodě. Znovu vrba. Další dva roky fuč, ale i tohle funguje.

Mezitím pokusy s vlastní sadbou. Kolíčky, obilí, lepenka... Úspěch střídal neúspěch, ale pokud už je člověk chycený hlívou, tak už to tak nebolí a jede se dál.

A jeden ten úspěšný pokus (zdá se) vám teď nabízím. Není to vyloženě můj nápad, ale zkusil jsem to a výsledek posuďte sami. Pokud chodíte na podzim a v zimě do přírody a najdete hlívu, můžete se pokusit ji naočkovat do dřeva čerstvou. Jen tak, jak ji utrhnete.

Postup je celkem jednoduchý. Do rozpůlených špalků dřeva vložíte čerstvou hlívu, je jedno jestli celé plodnice nebo ji nakrájíte na plátky. Obě poloviny dřeva spojíte pomocí hřebíku, drátu nebo čehokoliv jiného opět k sobě. Nebo můžete udělat na špalku pokličky, klidně i z obou stran. Dokonce můžete vyvrtat díry do špalku (co největší) a do nich nacpat proužky, plátky hlívy. Díry pak ucpete pilinami co vám zůstaly po řezání a vrtání. Celé špalky potom zabalíte do fólie.

Očkování dřeva plodnicí hlívy - do rozpůleného špalku       Očkování hlívy ústřičné pomocí plodnic - do děr

 

Já mám špalky na stojáka, takže posledních asi pět centimetrů na špalku nechám volných a postavím je do kýblu kde je na dně asi centimetr vody, zadělám igelitovým pytlem a navrch hodím něco teplého. Já jsem použil dva staré vaťáky. Očkoval jsem to mezi vánočními svátky (2016) do plané třešně, ale klidně použijte jiné dřevo z listnáčů. Bydlím v paneláku a v zimě je ve sklepě pořádná zima, tak jsem kýble podložil polystyrenem. Asi tak jednou za 14 dní to odmaskuji a nechám nadechnout čerstvého vzduchu na 10-20 minut. Po necelých třech měsících to vypadá, že se to ujalo a pokud se nic nepokazí, tak příští rok (podzim 2017) by mohla být úroda.

Uložení špalků naočkovaných hlívou do kyblíků       Uložení hlívových špalků pod igelitem

 

Uložení špalků naočkovaných hlívou - zateplení

 

Takže na závěr: kdo nic nedělá, sice nic nepokazí, ale taky nic nemá. Pokud to chcete takto zkusit, držím vám palce. Nic to nestojí, jen trochu práce a času. Když to vyjde, tak výsledná radost že jste to dokázali je k nezaplacení. Navíc spojíte příjemné s užitečným.

Projdete se přírodou na čerstvém vzduchu, možná shodíte i nějaké to kilo. Nalezená hlíva vám udělá radost, gurmáni taky nepřijdou zkrátka. Co zůstane, můžete použít k naočkování přímo do dřeva a těšit se na příští úrodu.

 

Takže se toho nebojte a hlívě zdar.
Jura Z., Lukavice.